Každý ví, že je mnoho absurdního ve zdravotnictví i v soudnictví.
Když dá zákonodárce dohromady obojí, dojde k synergickému efektu a
absurdno jen kvete. Výsledek, na který jsem narazil, by se dal prodávat jako
tři v jednom: vyhozené peníze, zahlcené soudy a – to vnímám jako
nejzávažnější – omezení vašich lidských práv. Stačí vám k tomu zkolabovat
a nechat se odvézt záchrankou do nemocnice. A aniž byste to tušili, právní
systém se rozjel a už se nedá zastavit. To, že se něco vůbec dělo, se dozvíte
až dodatečně při doručení usnesení soudu, které bude znít takto:
Okresní soud ve V.
rozhodl samosoudcem Mgr. M.Š. ve věci nemocného XY…, zastoupeného
opatrovníkem pro řízení JUDr. P.Č., advokátem se sídlem ve V., o vyslovení
přípustnosti převzetí a dalšího držení nemocného v ústavu zdravotnické
péče, takto: I. soud řízení zastavuje, II. Opatrovníkovi nemocného JUDr. P.Č.
se proti státu přiznává odměna ve výši 952,– Kč. Atd.
Následuje dva a půl tisíce znaků právního ptydepe, ve kterém
aby se prase vyznalo. Až vám spadne tlak do normálních hodnot (už jste totiž se
soudy měli něco do činění, i když jen jako svědek čehosi, a víte, že není
sranda), začnete coby laik luštit právní výklad jako nějakou křížovku. Naštěstí
máte internet, takže zjistíte, co to je o.s.ř. a ze změti zmíněných paragrafů
se vyloupne příběh: Když vás odveze záchranka do nemocnice, podá nemocnice
hlášení soudu, aby prověřil, zda vás odvezli v souladu s právem.
Jinými slovy: soud se vyjádří na téma „přípustnosti převzetí a dalšího držení
nemocného v ústavu zdravotnické péče“. Možná jste mile překvapen, že po
ulicích nemohou jezdit sanitky a bezdůvodně sbírat lidi a inkasovat za ně
peníze.
Pak možná začne hlodat červík pochybností: povšimnete si
drobného konstatování, že soud sice schválil „zákonné důvody“ k vašemu převzetí
do péče, ale k držení se nevyjádřil, protože vás mezitím pustili. Jelikož
ale přezkoumávání zákonnosti „držení nemocného v ústavu zdravotnické péče“
trvalo soudu několik měsíců, je zřejmě „držení“ soudně nepřezkoumatelné,
protože většinu pacientů nejspíš za čtvrt roku propustí (i když některé z nich
asi nohama napřed).
A když už červík hlodá, čtete dál:
V souladu s ustanovením
§ 191b odst. 2 o.s.ř. byl nemocnému pro toto řízení ustanoven opatrovník z řad
advokátů, neboť nemocný si s ohledem na svůj zdravotní stav v době zahájení
řízení nebyl schopen sám zvolit zástupce pro řízení.
A jako laik si řeknete: co proboha tato věta znamená?
Pacient XY byl po celou dobu při smyslech, takže by – pokud by byl tázán – jméno
svého zástupce pro řízení mohl uvést. Jenže se ho nikdo nezeptal… To je opravdu
tak snadné zbavit vás práva zvolit si advokáta? Nejsou tím náhodou narušena
vaše základní lidská práva? Jak je možné, aby za vás vedl řízení někdo, koho
jste si nevybrali a o kom nemůžete ani tušit, zda opravdu hájí vaše zájmy? A
jako laik se možná vyděsíte: co když jsou i jiné paragrafy, které umožňují jednat
o nás bez nás, co když někde běží nějaká soudní řízení, ve kterých figuruje
vaše jméno, a ve kterých dokonce budete shledán za něco zodpovědným a vyplynou
z toho pro vás nějaké povinnosti?
Možná, že jste z podstaty optimista, a tyto otázky si
nepřipustíte. Možná, že vám ani nebude vadit, že advokát, kterého jste si
nevybrali, zinkasoval ušmudlaných 952 Korun českých. A možná si ještě jednou s úlevou
přečtete, že „soud řízení zastavuje“, protože to je na první pohled z možných
variant ta nejbezpečnější. Možná nad tím celým mávnete rukou.
A možná vám přijde, že ze všech absurdností, na které ve
zdravotnictví a v soudnictví můžete narazit, je tato ta nejmenší. Přesto,
nezůstane vám na jazyku podivná pachuť, která zůstává, když si vás systém (a
potažmo ti, kdo z něj něco mají) vezme jako rukojmí a arogantně si s vámi
pohraje?